Japonsko – prastará historie a technické vymoženosti na jednom místě
Když mi manžel řekl, že poletíme do Japonska, chtělo se mi skákat dva metry vysoko. Jen si to představte. Krásné dámy oblečené v hedvábných kimonech s tradičními japonskými motivy. Vyhlášené jídlo. Čarokrásné japonské zahrady s úchvatnými třešňovými stromy a roztomile vypadajícími altánky. To všechno jsem měla vidět na vlastní oči. Ovšem ani ve snu jsem neočekávala, že tato cesta ve mně zanechá tak silné vzpomínky.
Příprava na cestu
Do země vycházejícího slunce nepotřebujete žádné vízum, tedy pokud se tam chystáte jet na dobu kratší než devadesát dní. My si vyhradili na Japonsko tři týdny. Je dobré do Japonska vycestovat s nějakou finanční hotovostí. Japonsko je vyspělý stát, takže pokud máte strach sebou vozit větší hotovost, postačí vám kreditní karta. Přesto byste měli mít alespoň jednu stodolarovou bankovku u sebe pro strýčka příhodu.
Japonsko není zemí, kde byste se měli obávat nějakých nemocí. Je to technologicky vyspělá země, kde žijí civilizovaní lidé, proto není nutné se nechávat přeočkovat. Ale na zdravotní připojištění rozhodně nezapomínejte! Přece jen jistota je jistota. Já, jakožto člověk, který již od dětství trpí cestovní horečkou, jsem si své příruční zavazadlo vybavila i léky na průjem či bolest hlavy. Nemusíte sebou brát rovnou celou krabičku. Úplně vám postačí dva či tři kousky od každého léčiva, neboť v zemi vycházejícího slunce není o lékárny nouze.
Cesta do Ósaky trvala něco okolo třinácti hodin. Přiznám se, že my dáváme přednost německým aerolinkám. Proto naše cesta začala na letišti v Mnichově. Cestování letadlem nemám zrovna v lásce. Ne proto, že bych se bála, ale proto, že jsem smolař a dostanu vždycky sedadlo uprostřed letadla. Doporučuji si sebou do letadla přibalit i nějakou kvalitní literaturu. Sice můžete sledovat filmy z tabletu zabudovaném v sedadle před vámi, ale můžete také narazit na neurvalého Američana, který se rozhodne, že si sedačku sklopí, aby se mu lépe hajalo a tím vám samozřejmě znemožní sledování onoho filmu. Je dobré proto mít něco, čím se zabavíte. A nezapomeňte si sebou přibalit nějaký ten hroznový cukr. Ve chvíli největší nouze se vám bude opravdu hodit, neboť jídla dostanete poskrovnu.
Jací jsou Japonci vlastně lidé?
Říká se, jiný kraj, jiný mrav. V případě Japonska je to velice trefné. Japonci jsou velice kultivovaní, tiší a slušní lidé. V Japonsku je zvykem, že se na pozdrav či rozloučenou uklánějí a mají u toho na tváři typický nesmělý úsměv. Přes svou dobrosrdečnost si od cizinců drží uctivý odstup. Většina Japonců nehovoří plynně anglicky. Je proto dobré si do svého telefonu stáhnout překladač. I přes jejich nedostačující jazykovou vybavenost se vám ale budou snažit pomoci.
Je potřeba si uvědomit, že v zemi vycházejícího slunce je kladen velký důraz na etiketu a ohleduplnost ke svému okolí. Za vyloženě neslušné se považují nám normální věci, jako je například telefonování či hovoření se spolucestujícím v hromadné dopravě. Pokud něco takového uděláte, vysloužíte si opovrhující pohledy všech přítomných Japonců. Podobné je to se smrkáním na veřejnosti. To se považuje za neslušné i v ulicích měst. A poslední věc. My, Evropané, Japoncům zrovna nevoníme, ostatně ani oni mě. Ačkoliv jsem si své oblečení před odletem skutečně měnila a samozřejmě jsem se i vykoupala, dvanáct hodin letu, je dvanáct hodin letu. A i když v letadle nejsou zrovna tropické teploty, podle reakce některých ubohých Japonců jsem poznala, že jim opravdu nevoním. Proto doporučuji sprchovat se alespoň dvakrát denně a rozhodně používat deodorant s antiperspirantem. A pro absolutní jistotu si raději přibalte i nějaký parfém.
Ósaka, místo kde se snoubí historie s moderní architekturou
Už samotné přistání na letišti v Ósaka je prostě zážitek. Zvláště pokud máte kladný vztah k technickým vymoženostem. Jedná se totiž o nejdelší budovu umístěnou na umělém ostrově. Od pobřeží je vzdálen pět kilometrů a dostat se z něho můžete dvojím způsobem – automobilem nebo vlakem.
Ubytování jsme vyřešili kapslovým hotelem, a to ze dvou důvodů. Jedná se o nejlevnější ubytování v Japonsku a nepotřebujete si jej předem rezervovat. Ale toto ubytování není vhodné pro člověka, kterého trápí klaustrofobie. Tyto „pokoje“ nejsou dvakrát prostorné, ale pro cestovatele, který se chce ubytovat jen na jednu, či dvě noci, jsou naprosto ideální. Kapslové hotely se nacházejí prakticky po celém Japonsku a platit se dají kreditní kartou. Velkou nevýhodou, o které jsme předem nevěděli, je fakt, že ženy a muži musí spát odděleně. A své osobní věci máte uzavřené ve skřínce mimo „kapsli“, protože se nedá uzavřít.
Ósaka je třetím největším městem v Japonsku a svými stavbami vyráží dech nejednomu cestovateli, který má rád krásu moderní architektury. Mezi ty nejvýznamnější by se dala zařadit budova Umeda Sky Building. Ale nejen milovníci moderní architektury si v Ósace přijdou na své. I milovníci historie zde naleznou mnoho zajímavého. Nejzajímavější a také nejnavštěvovanější je určitě hrad Ósaka-džo. Bohužel z původní stavby toho moc nezůstalo. Ósaka se totiž stala za druhé světové války cílem amerických bombardérů. Nedaleko Ósaka-džo stojí také historické muzeum, jenž skrývá cenné exponáty. Jsou důkazem toho, že dnes moderně vyhlížející Ósaka má dlouhou historii, která ze píše už od starověku. Muzeum bylo vystavěno na místě, kde dříve stál palác Naniwa ze 7. století. To dokazují i archeologické pozůstatky v suterénu budovy.
Nezapomenutelný hrad Bílé volavky, Himedži
Himedži je od Ósaky vzdáleno 90 kilometrů. Nás do tohoto města dovezl vlak zvaný Šinkanzen. I když je tento vlak už nějaký ten rok na kolejích, stále můžeme říci, že se jedná o technickou raritu. Překvapilo nás jak čisté prostory vlak má. Na rozdíl od Českých drah, jsou vlaky v Japonsku přesné jako hodinky, a když si pořídíte rail pass, můžete využívat vlakové dopravy prakticky po celém Japonsku téměř bez omezení. Tento způsob přepravy ostatně doporučuji, neboť se jedná o nejbezpečnější a zároveň nejrychlejší způsob cestování. Kromě toho i výhled z vlaku je okouzlující.
Ale zpátky k Himedži. Je to malé průmyslové městečko, které skrývá nevídaný skvost, jenž je od roku 1993 zapsán do seznamu světového děditství UNESCO. Řeč je o hradu Himedži, bělostné stavby ze 14. století. Byl postaven v období Nanbokučó, také nazývané období Jošino. Na seznam UNESCO byl zapsán, protože se jedná o jednu z nejstarších staveb z období 14. století v Japonsku, kterou se podařilo dochovat téměř v nezměněné podobě, a to i přes fakt, že město bylo za 2. světové války intenzivně bombardováno. V 16. století byla panovníkem Hidejošim Tojotomim hradu přistavěna třípatrová věž. Dalšího rozšíření hradu došlo v 17. století, kdy přibyly tři příkopy a několik dalších budov. Návštěvník se při pohledu na tuto budovu neubrání úžasu. Při prohlídce hradu vás nejvíce překvapí původní dřevěné podlahy, které svědčí o veliké zručnosti japonských tesařů. Hrad Himedži, nebo také Bílá volavka, nese všechny charakteristické znaky spojované s představou o japonských hradech, včetně řady ochranných i architektonických prvků. I rozmístění místností uvnitř hradu je ukázkou nezaměnitelné japonské architektury. Hrad je obklopen osmi zahradami různých stylů, které nabízejí návštěvníkovi příjemné místo k odpočinku.
Jet či nejet?
Japonsko je zemí, kde se v dokonalém souladu snoubí prastará historie a největší technické vymoženosti světa. Svým návštěvníkům může nabídnout mnohé, jen bujaré veselí a pestrý noční život s hlasitou hudbou zde nečekejte. Nic méně, svým návštěvníkům tato země připraví nejedno překvapení a odjíždět z ní budete naplněni nevšedními zážitky.