Normanské ostrovy – Dříve strategické území, dnes Evropou pozapomenuté ostrůvky

Kdykoli jsem se v našich zeměpisných šířkách před někým zmínil o Normanských ostrovech, následovalo dlouhé zamyšlení doprovázené zmateným výrazem a nakonec otázka, kde že to ty Normanské ostrovy jsou. Skupina ostrovů ležící na sever od francouzského pobřeží a na jih od břehů Anglie zůstává stranou zájmu cestovatelů a někteří o jejich existenci ani neví. A to je škoda.

 

Minulost a dvojí identita

Ostrovy, po většinu své existence pod britskou nadvládou, leží na dohled od Normandie. Proto nepřekvapí, že i původní jazyk, kterým dnes mluví již jen zlomek obyvatelstva, je velmi podobný francouzské normanštině. Místní zvyky, náboženství nebo třeba kuchyně je však výsledkem vlivu obou sousedů.

Za druhé světové války obsadila toto území německá armáda. Židovské obyvatelstvo bylo tak jako jinde v Evropě posláno do koncentračních táborů a práceschopní totálně nasazeni. Jakoukoli formu odboje znemožňovalo vysoké procento německých vojáků v poměru k civilistům a také fakt, že na malé rozloze jednotlivých ostrovů bylo prakticky nemožné se dlouhodobě skrývat. Kolaborace s nacisty, ať již dobrovolná nebo vynucená, rozvrátila vztahy jinak semknuté komunity na několik generací dopředu.

 

Poddaní jejího veličenstva a přece nezávislí

Normanské ostrovy tvoří dva samostatné správní celky – Bailiwick of Jersey a Bailiwick of Guernesey. Jedná se o tzv. dependence britské koruny požívající široké autonomie. Místní obyvatelstvo nemá své poslance v Londýně, ale volí do vlastních parlamentů. A aby té samostatnosti nebylo málo, své vlastní parlamenty mají kromě hlavních ostrovů Jersey a Guernesey ještě další dva menší, Alderney a Sark. Druhý z nich tvoří zákony dokonce pro pouhých 600 obyvatel.

Mimo pravomoc Spojeného království stojí i zahraniční politika. Normanské ostrovy  se tak například nikdy nerozhodly vstoupit do Evropské unie a místo toho si ostrované vyjednali jen některé výhody společného hospodářského prostoru. Hlavní kompetencí Velké Británie tak zůstává prakticky jen společná obranná politika.

 

New Jersey a pletený svetr

Americký stát New Jersey zná asi každý, ale málokdo by na mapě našel to evropské, původní Jersey. Je největším ostrovem v souostroví, což znamená přibližně 190 krát menší než jeho americký jmenovec. Pro lepší představu, cesta z východu na západ je asi 20 km dlouhá a dostat se ze severu na jih, obnáší urazit něco málo přes 8 km. Během Anglické občanské války zde v exilu pobýval budoucí král Karel II., který se sem uchýlil poté, co jeho otec Karel I. skončil, jako jediný britský panovník, na popravišti. Po znovunastolení monarchie byla na počest ostrova pojmenována jedna z tehdejších zámořských kolonií, dnes součást USA.

V mnohem prozaičtějším významu je pak slovo jersey používáno v celém anglofonním světě. České žerzej je podle Wikipedie: „obecné označení pro lehké až středně těžké pleteniny.“  V angličtině označuje jakýkoli lehký svetr a v USA se tak říká i sportovním dresům. Tkanina, která vstoupila do historie módního průmyslu, nebyla poprvé upletena nikde jinde než na stejnojmenném ostrově.

 

Královna versus kráva

Pokud jde o to, kdo je pro kvalitu života místního obyvatelstva důležitější, mají ostrované jasno. Mléko ušlechtilého plemene žerzejské krávy je známé pro svou lahodnou chuť a vysoký obsah tuku. Zmrzlina z něj vyrobená se dnes vyváží do celého světa včetně Japonska nebo Číny. Místní skot je natolik populární, že zatímco britské bankovky mají ve vodoznaku portrét Alžběty II., pokud se podíváte proti světlu na bankovku vydanou na Jersey, vykoukne na vás ušatá hlava stračeny.

Své vlastní bankovky a mince emituje dokonce i o mnoho menší ostrov Guernesey, a přestože měnou je stále libra šterlinků, pokud cestujete z ostrova na ostrov, můžete se dostat do paradoxní situace. Zatímco platidlem vydaným centrální bankou v Londýně zaplatíte všude, bankovkami a mincemi z Jersey už pouze zde a na Guernesey. Drobné, které dostanete za svůj nákup zpět na Guernesey, však už nikde jinde neudáte a pokud ostrov opouštíte, je dobré navštívit směnárnu.

 

Daňový ráj uprostřed Evropy

Kvůli nižším daním není potřeba stěhovat sídlo společnosti na kontroverzní Kajmanské ostrovy nebo Seychely. Kombinace vyspělého právního prostředí britského typu a zároveň naprosté finanční nezávislosti dělá z ostrovů v Lamanšském průlivu ideální místo, kde velké firmy zcela legálně snižují svou daňovou zátěž. Finanční sektor je spolu s cestovním ruchem v současnosti nejdůležitějším odvětvím ekonomiky. V hlavním městě Jersey, St. Helieru s počtem obyvatel kolem 30 tisíc, bylo k roku 2016 registrováno 33 bank a stovky zahraničních společností.

 

Pokud se sem vydáte

Jersey má krásné pláže a pokud přijedete v létě, kdy teploty dosahují kolem 25 stupňů, můžete si užít i koupání. Jen je třeba zjistit si časy přílivu a odlivu. Moře zde totiž v některých místech při odlivu ustupuje až několik kilometrů daleko. Nejednou se mně stalo, že jsem přišel na pláž a moře nebylo ani na dohled. Zcela běžně zde jako doprava fungují obojživelníci, lodě s motorizovaným podvozkem, které zvládnou plout na moři i jet po souši.

Nejlepší způsob jak poznat nejen hlavní ostrov, ale celé Normanské ostrovy, je turistika. Velmi pečlivě udržované stezky vedoucí vnitozemím i po útesech kolem pobřeží nabízí nádherné výhledy a množství příležitostí k pořízení fotografií jak z katalogu cestovní kanceláře.

Mrazivou vzpomínkou na léta německé okupace je komplex podzemních tunelů s tajnou nemocnicí označovaný krycím názvem Ho8. Podle nacistických plánů měl ostrov posloužit coby opora německých sil při invazi do Velké Británie, ke které naštěstí nikdy nedošlo. Dnes je zde muzeum velmi dobře dokumentující tehdejší dobu.

Durrellův zoopark je nadace zaměřující se na ochranu ohrožených druhů zvířat a druhů specifických pro Normanské ostrovy. Třináctihektarový park v typicky anglickém stylu s velkým jezerem působí spíše jako zahrada zámožného šlechtice než klasická ZOO. Návštěvou přispějete na dobrou věc.

Maják v La Corbière je bezesporu nejfotografovanějším místem Jersey. Tyčí se na skále několik set metrů od pobřeží a dostanete se sem pouze při odlivu. Na přicházející příliv, který je poměrně rychlý, vás upozorní výstražná světla. Pokud se nechcete přidat k dobrodruhům, které odříznuté od pevniny rozbouřeným mořem pravidelně zachraňuje pobřežní stráž, je dobré výstrahu neignorovat.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Enter Captcha Here : *

Reload Image