Divukrásná amazonská řeka pěti barev Caňo Cristales v Kolumbii
Caňo Cristales je považována za jednu z nejkrásnějších řek světa. Nachází se v kolumbijském národním parku Sierra de la Macarena, na okraji obrovské amazonské džugle. Caňo Cristales je také přezdívána jako „řeka pěti barev“. V období od června do listopadu se totiž její koryto rozzáří pestře zbarvenou endemickou řasou druhu Macarenia clavigera. Ve stinných částech řeky má tato vzácná řasa barvu světle či tmavě zelenou a pod slunečními paprsky se pak mění na růžovou, červenou nebo dokonce oranžovou a žlutou. Caňo Cristales je poměrně mělká říčka, avšak s rychlým tokem, který zde vytvořil i množství zajímavých geologických útvarů, včetně kruhových ploten, a nespočet vodopádů různých velikostí, od širokých kaskádovitých až po vysoké jednostupňové s hlubokými tůněmi, vhodnými ke koupání.
Mokřady i vysušená krajina
Celá oblast byla zpřístupněna pro turisty až roku 2009. Předtím se nacházela pod nadvládou drogových kartelů. Dnes je pro jistotu pod stálým dohledem vojáků pro zajištění bezpečnosti turistů. Místo je součástí přírodního ekosystému zahrnujícího na jedné straně vysušené travnaté pláně a hornatou krajinu suchého rázu, na straně druhé mokřady a okrajovou část amazonské džungle. Kvůli nerozvinuté infrastruktuře není snadné se sem dostat, což tomuto místu přidává na jeho unikátnosti. Jedinou rozumnou možností zůstává transport letadlem z Bogoty nebo Villavicencio.
Oficiální povolení
V národním parku je pak třeba řídit se některými omezeními. Tím je například zákaz volného pohybu kolem řeky bez průvodce, zákaz používání repelentů a opalovacích krémů, aby nedošlo k narušení křehkého ekosystému, koupání je povoleno pouze na průvodcem určených místech, kde nemůže dojít k přímému kontaktu se vzácnými rostlinami. Také je stanoven limit 200 návštěvníků za den. Potřebujete tedy oficiální povolení ke vstupu do parku a vlastního průvodce, bez kterého vás převozníci nepřevezou přes řeku Guayabero k údolíčku řeky Caňo Cristales. To vše je však možné domluvit až na místě, v malé vesničce La Macarena, protože zde nefunguje žádný on-line registrační systém.
S cestovkou nebo na vlastní pěst?
Díky těmto složitým podmínkám se sem naprostá většina turistů dostane s některou z kolumbijských cestovních agentur. Pokud neovládáte španělštinu, připlatíte si navíc v případě zájmu za anglického překladatele. Výlet do Caňo Cristales tedy není zcela levná záležitost. Dostanete se na cenu kolem 11 000 Kč za 3 dny, včetně ubytování, jídla a trasportu. Vzhledem k odlehlosti tohoho regionu a neznalosti anličtiny místními je to však pro běžného turistu nejbezpečnější způsob, jak se na toto krásné místo podívat.
Pokud jste trochu dobrodružnější povahy a chcete cestovat nízkonákladově, nabízí se ovšem řešení vše si zajistit, jak se říká, „na vlastní pěst“. Připravte si však pevné nervy a trochu časové flexibilnosti, zvlášť pokud příliš neovládáte španělštinu. Nicméně budete tak schopni stáhnout finanční výdaje na polovinu toho, co vyžadují cestovní kanceláře. Strávila jsem tak v Caňo Cristales plné 4 dny s celkovými náklady na ubytování, jídlo, poplatky a trasport z Bogoty a zpět v přepočtu za 5.000 Kč, což už je celkem přijatelná částka. Od správy národního parku jsem se také dozvěděla, že jsem jediná z dvanácti českých návštěvníků v tom roce, kdo vyrazil do Caňo Cristales sám, bez cestovní agentury. Podmínky ke vstupu jsou totiž poměrně složité a informace o nich nenajdete v žádném z oficiálních zdrojů. Přece jenom je Kolumbie zemí, kde je turistický ruch teprve v plenkách.
Cesta na místo
Posbírala jsem kusé informace, kde se dalo, a vyrazila na cestu. Základní údaje, které potřebujete vědět ohledně transportu, jsou v podstatě jasné. Cestujete-li z Bogoty, musíte si zajistit let s některou z leteckých společností přímo do obce La Macarena, nebo alespoň do Villavicencio a zde přestoupit na charterový let do La Macareny.
Já jsem nakonec jela z Bogoty veřejným autobusem do Villavicencio. Nad šikovností našeho řidiče na úzké rušné silničce ve strmých tropických horách se až tajil dech a kdekomu by mohlo být nevolno při jeho neustálém brzdění, zrychlování a kaskadérském předjíždění. Z města Villavicencio jsem se pak dostala letadlem do La Macareny, která se vám bude jevit jako trochu jiný svět. Všude kolem pochodují vojáci a po vystoupení z letadla, předložení pasu a zaplacení letištního poplatku jste vpuštěni dále do vesnice. Potřebujete povolení ke vstupu do parku, osobního průvodce a vyřídit další související záležitosti ohledně dopravy, protože z La Macareny se ještě musíte nechat převést několik kilometrů proti proudu řeky Guayabero na kánoi a potom pokračovat pronajmutým džípem dalších asi 10 km, až se dostanete k samotné říčce Caňo Cristales. S tím vším by vám už měli být schopni pomoci přímo v kanceláři Správy národního parku. Alespoň základní znalost španělštiny je vhodná.
Soukromá exkurze
Já jsem měla zase jednou štěstí a už ve Villavicencio jsem se seznámila s mladým Argentincem, který měl stejný plán jako já. A protože jsme se oba řídili heslem – ve dvou se to lépe táhne, vyrazili jsme spolu i malým 7mi místným letadýlkem z La Macareny (pozor, váhový limit je pouze 10 kg na osobu!), kde jsme přibrali do týmu ještě jednu dívku z Chile a veškerý další transport pro nás pak byl levnější, než kdybychom cestovali každý sám. K ubytování se nabízí dvě možnosti. Můžete se ubytovat v některém z hotelů nebo hostelů přímo v La Macareně, kde je výhoda, že jste v civilizaci a můžete si zajít do restaurace nebo do obchodů s potravinami či suvenýry. Nevýhodou je, že zaplatíte trochu více za transport přímo do národního parku, odkud se budete vždy vracet zpět do svého ubytování. Nicméně, pokud vám stačí Caňo Cristales vidět na jeden či dva dny, není to zas až takový problém.
Naše skupinka se shodla, že máme dostatek času také na relaxování a pár dnů nicnedělání. Argentinec nám telefonicky domluvil doporučené ubytování v soukromí u místní rodiny přímo na břehu říčky Caňo Cristales. K řece jsme stále nesměli sami bez průvodce, ale pod dozorem majitele našeho ubytování, to už možné bylo. Velice milý Kolumbijec nám také nabídl další atrakci, procházku podél říčky opačným směrem než se obvykle chodí, spojenou s koupáním, šnorchlováním (šnorchl sebou!) a projížďkou na kánoi po jezeru hlouběji v džungli. Za malý poplatek jsme si tak mohli užít soukromou exkurzi zaměřenou na pozorování amazonských vodních druhů ptactva a dalších živočichů. Přes obrovské ryby, kajmany až po malé neposedné opičky v korunách stromů kolem.
Plusy a mínusy našeho ubytování
Nevýhodou tohoto ubytování byla odříznutost od okolního světa. Neměli jsme tedy možnost koupit si jídlo, na které jsme třeba zrovna měli chuť nebo něco malého na svačinu. Strava poskytovaná naším ubytováním byla vcelku skromná. I na stavu ubytovacího zařízení bylo poznat, že místní kraj je opravdu chudý. Nicméně toto je jasná volba pro toho, kdo touží po autentické zkušenosti kolumbijského života a po volnosti pohybu v přírodě, a navíc má alespoň základy španělštiny. Od velice milých a komunikativních domácích se tak budete schopni dozvědět spoustu zajímavých informací o tomto unikátním místě, i celkově o životě na kolumbijském venkově. Večer budete usínat pod rouškou moskytiéry nad vaší postelí, za zvuků cikád a občasného zakřičení neposedného zdomácnělého papouška.
Pár slov na závěr
Pestrobarevná říčka Caňo Cristales na prahu amazonského pralesa opravdu stojí za navštívení. Místní průvodci mají o tomto místě hluboké přírodovědné vědomosti, o které se s vámi svojí lámanou angličtinou rádi podělí. Díky tomu, že z této oblasti také pochází, mají široké povědomí i o místním společensko-historickém dění. Doba, kdy zde panovaly drogové kartely je sice již minulostí, ale spousta lidí ji má stále v živé paměti. Cestování po této okouzlující zemi je tak okořeněno i dávkou vzrušení, které můžete v některých oblastech doslova cítit ve vzduchu. Přesto je v dnešní době celková bezpečnost při cestování po Kolumbii velice dobrá. Místní vláda se snaží rozvíjející turismus chránit a podporovat a ukázat tak světu i druhou tvář – rozmanitou přírodní krásu země a otevřenost a dobrosrdečnost kolumbijského národa.